Monday, March 21, 2016

Invisible & unwanted


Unwanted

Tak začneme hezky tam, kde jsme přestali...
Seatte jsem si abslutně zamilovala. Představovala jsem si, jak si chodím pro latté do historicky prvního Starbucks, potkávám Christiana Greye... A nebo Edwarda Cullena?

Na tom asi nesejde, protože Seattle nevyšel.

Začal to tím, že jsem měla extra směnu v jiném FL (druhý den po Skype s HD) a kamarádka od nás mi napsala, jak je možné, že mě vidí na stránkách!? Upozornění na mail jsem žádné neměla, tak jsem tomu nevěnovala moc pozornosti. Ale bohužel. O pár hodin později jsem si přečetla email od HM, že mi moc děkují, rádi mě poznali, ale rozhodli se pro tu druhou. Napsala mi, abych v tom pokračovala tak, jako do teď, že jsem se ptala nejvíc ze všech a je vidět, že se opravdu zajímám. Taky mi nabídla, abych se jim ozvala, pokud budu chtít po prvním roce prodloužit s jinou rodinou...
Ano brečela jsem. Naprosto veřejně v obchodním centru! Ještě štěstí, že tam takhle v 11 večer moc lidí není. Nebudu vám lhát, vážně mě to vzalo. Pak mi přišly ještě dva maily od HD. V tom prvním psal vesměs to samé, co HM, že mi přejí hodně štěstí, že brzy najdu tu pravou rodinu a tak. V tom druhém něco, co mě dostalo.

When you do come to the US, remember that you have friends in Seattle :)

Invisible

Hned v úterý jsem měla novou rodinu z Texasu... No, mohla by být zařazena do části 'unwanted', protože mi ani nenapsali, ale o tom víc v dalším článku.
Tahle rodina totiž způsobila to, proč je v dnešním článku slovo 'invisible'. Po tom, co jsem psala do agentury jak postupovat, když mi rodina nenapsala, ale mě se líbí, mi Silvia poradila, ať ještě den počkám a pak je kdyžtak smažu. Můžou si mě kdykoliv najít, pokud budou mít zájem... Můj problém se zdál být zdánlivě vyřešen, když jsem je ve čtvrtek ráno na profilu neměla. Jenže agentura mě stále viděla jako zabranou touto rodinou a já nebyla až do pondělního večera viditelná pro ostatní! Stále jsem tajně doufala, že si to Seattle ještě rozmyslí...
5 dní jsem čekala na novou rodinu. Mohla by být 11. byla ta osudová? Nechme se překvapit.



No comments:

Post a Comment