Wake up in Miami

Byl jeden krásný nedělní večer...

Nenechte se zmást! Neopila jsem se a neskončila až v USA, aleee...

Mám MATCH!!! A ano, za 121 dní se se doopravdy probudím v Miami!

Round 1

Rodina si mě přidala 1. Máje a vzápětí mi přišel krátký mail, zda bych neměla čas na Skype. Já, holka pracovitá, jsem byla i ve svátek v práci, tak jsme se s HM domluvily na čtvrtek.
To jsem měla zrovna volno, takže si dokážete představit, jak aktivní jsem asi byla. Uklidila jsem si v pokoji a zbytek dne se válela v posteli. 5 minut před smluveným časem jsem se zvedla, došla si pro počítač a s velkou slávou ho zapnula. Projela jsem si znovu přihlášku rodiny a ejhle. Počítač se mi přesně v 59 vypnul. Tentokrát už to snad klapne.
Půl hodiny jsem si povídala s HM a pak ještě půl hodiny s jejich stávající au pair Jájou (to, že jsem mluvila s Češkou, mě docela zachránilo, zase jsem mluvila stylem 'na základce mě víc nenaučili'). HD mi jen zamával a zeptal se, jak je v ČR.
Přišli mi hrozně super, ale přece se nenecháme zlákat lokalitou! No, ať jsem se snažila, jak jsem chtěla, stejně už jsem se viděla u nich.

Round 2

Další Skype měl být v pondělí s HD, protože jsem byla zase celý víkend v práci. S tím šestihodinovým posunem je vážně těžké najít pro obě strany přijatelný čas! Nakonec jsem si vyměnila směnu a volání jsme přesunuli na neděli (Den Matek), abychom spolu mohli mluvit všichni. Přijela jsem z práce, nastartovala jsem počítač a co se nestalo? Samozřejmě, zase chcípnul! No nevadí, jsem klikař a hovor jsem stihla akorát včas.
Byli celá rodina u rodičů HD a já tak měla výhled na obrovský krytý bazén v pozadí. Viděla jsem i děti, které mi ukazovaly, jaké chytily "huge grasshoppers" haha. Hovor trval něco málo kolem půl hodiny, HD se ptal na takové otázky typu: 'Už jsi někdy bydlela mimo domov?', 'Jak daleko jsi jela nejdál autem?' a pak přišla otázka 'Jsi v kontaktu s jinými rodinami?' A je to tady, zase mi řeknou 'My to ještě promyslíme a ozveme se ti', aleee...
Kromě toho, že se to zrovna začalo sekat, to nejdůležitější jsem slyšela! 'Chceš být naše au pair?' Hell yeah! S bušícím srdcem jsem to běžela říct mámě. Po otázce 'Jsi si jistá?' mi začalo vrtat hlavou, jestli jsem se doopravdy nepřeslechla?
Byla jsem nervózní až do telefonátu z Bostonské kanceláře, kdy se paní zeptala, zda mi bude vyhovovat termín odletu na 6.9.2016. Uf! Nezdálo se mi to!

My future second family

Jak už jsem se stihla pochlubit hned v úvodu, rodina je z Miami, FL. Starat se budu o 3 děti - holky 8 a 1 rok a kluk 5 let, což je super, protože to bude jako doma (+ mimčo). Děti jsou hodně aktivní a naprosto k sežrání. Do downtown Miami to budu mít 20min, na Miami Beach 30min a budu mít svůj guest house s kuchyňkou a koupelnou. Co jsem si četla jeden článek o matching, tak jsem byla proti tomu, bydlet extra (tamta HM to pojmenovala jako cottage haha), protože jsem posera, ale na druhou stranu budu mít svůj klid když budu chtít. To nemusí být na škodu. Abyste věděli, jak super jsou, tak se musím ještě pochlubit tím, že mi HM poslala už dvě videa. První den před match (to už jsem si říkala, že by!?) - byli venku a děti jezdily na takovém kole, které se cestou z kopce otáčí a nejstarší mě i pozdravila. Druhé video mi přišlo den po match a byla to tour kolem domu a backyard. Já se tak těším!!!

And now?

Tak a teď už budu jen odpočítávat dny, platit agentuře, zařizovat vízum, v mezičase si dám ústní maturitu, pokoupím nějaké dárky (taky by to chtělo hlavně kufry) a můžu letět!
Abych nezapomněla, dnes jsem jako druhý předčasný narozeninový dárek (první byl samozřejmě match) dostala antibiotika. Už třetí balení za poslední měsíc... Během 5 let jsem je neměla ani jednou, tak snad je to jen stres a v USA bude vše OK!
Doufám, že jste si všimli nového vzhledu blogu - zatím na tom pracuji, takže ne vše už funguje, ale uvítám každou připomínku.

Krásný den vám všem! Ať už v ČR, USA či kdekoliv jinde ♥